Ve středu 22. srpna se uzavřela další část historie křížového kamene, který má v katalogu „Kamenné kříže Čech a Moravy“ evidenční číslo 0128. Kdybych musel pro kameny vymýšlet nějaká pojmenování, k tomuto by sedla přezdívka „bludný kámen“.
Ve středu 22. srpna se uzavřela další část historie křížového kamene, který má v katalogu „Kamenné kříže Čech a Moravy“ evidenční číslo 0128. Kdybych musel pro kameny vymýšlet nějaká pojmenování, k tomuto by sedla přezdívka „bludný kámen“.
Poslední den školního roku 2011/12 jsem se vydal umazat další rest na Chebsku. Cílem byl kříž v Povodí, podle některých autorit, tuším že pana Víta, nejkrásnější kamenný kříž na Chebsku. Autorita nelhala, kříž v Povodí je opravdu krasavec.
Je asi přirozené, že radost z křížku nalezeného daleko stranou lidských obydlí, ukrytého někde v lese nebo ve vzrostlém a pokud možno co nejpichlavějším roští, je daleko větší než ze sebehezčího kříže stojícího někde u cesty nebo nedejbože v muzeu. Z tohoto pohledu patří kříž v Mlýnku na Chebsku k mým nejradostnějším nálezům a Mlýnek je na mé soukromé mapě zakreslen stejně velikými písmeny jako Hůrka, Opatov, Hrušková nebo Vielitz v Bavorsku.
Povzbuzeni úspěchem na Kladensku (viz předchozí report) vydali jsme se o první červnové sobotě s Maruškou umazávat resty na Chebsku. Zacíleno jsme měli na křížky, které jsem marně hledal už při mém pobytu ve Františkových Lázních na podzim roku 2007, a byli jsme úspěšní!
Druhý a poslední den našeho pobytu ve vnitrozemí jsme se vydali z Ledec na jih do přece jen veselejší krajiny křivoklátské pohledat křížové kameny v Bratronicích, Bělči a Lhotě. Obě vesnice leží na staré silnici z Křivoklátu přes Unhošť do Prahy a křížové kameny, které se tady nacházejí, sloužily podle některých autorit jako patníky.
© Jiří Linhart 2011 - 2024 |
Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.
Mapa webu
Developed by Daniel Danielčák