Jestli chce někdo tip, jak si užít léta, a nemá na to, strávit noc na Karlštejně, mohu doporučit cestu na Hasištejn. Slušně zachovalá a překvapivě rozlehlá zřícenina středověkého hradu, kde se dá strávit prima letní odpoledne, leží nějakých 10 kilometrů západně od Chomutova a je velice snadno dostupná. Autem se dá zajet až k první hradní bráně, po místní komunikaci, odbočující ze silnice I/14 z Karlových Varů do Chomutova asi 10 km za motorestem Ušák doleva, je to něco málo přes 4 kilometry.
Po dlouhé, jistě víc jak měsíční přestávce jsem posledního června letos už podruhé zahájil můj cyklistický rok. Poprvé jsem sice na kolo sedal už v březnu, ale koncem dubna jsem musel velocipéd uskladnit v garáži, neboť mě „chytlo koleno“. Ozvalo se poprvé po nějakých dvaceti letech od úspěšné artroskopie na ortopedii v Ostrově, a stálo to za to. Byly dny, kdy jsem měl problém zvednout se ze židle a na procházky s Britou jsem chodil oholený (tedy o holi). Trvalo to víc jak měsíc, aby to nakonec přestalo samo od sebe týden před plánovaným vyšetřením na ortopedii (objednací doba cca 6 týdnů!). První vyjížďku jsem naplánoval tak, abych nikdy nebyl moc daleko od Lokte, kdyby se bolest vrátila – dali jsme si necelých 30 kilometrů z Lokte přes Svatošské skály a Tašovice do Hor a přes Vildenavu zpátky do Lokte.
Sotva dva týdny po úspěchu v Úhošťanech jsem se opět vypravil na Chomutovsko, tentokrát sám a vlakem, s cílem dohledat těch pár kamenných křížů, které mi v téhle oblasti chybějí. Naplánoval jsem si čtyři a našel jsem čtyři a do mé „sbírky“ drobných kamenných památek přibyly i dva odpočinkové kameny a pár pěkných barokních soch. Stačilo mi na to necelých sedm hodin; v sedm ráno jsem ve Varech nasedal do rychlíku a před druhou odpolední jsem na stejném nádraží vystupoval.
Smírčí kříž v Úhošťanech
Už vícekrát jsem se nechal slyšet, že radost z nalezení každého kamenného kříže je přímo úměrná námaze při tomto nalézání vynaložené. Euforie z nálezu kříže, za kterým se člověk musí plahočit celé kilometry nepřehledným lesním terénem a prodírat se hustým a pichlavým roštím, se dá jen dost těžko popsat. Kdo to nezažil na vlastní kůži, beztak nepochopí…
Ke křížům, jejichž vyhledání nám způsobilo největší svízele, patří určitě prastarý „smírčí“ kříž na katastru obce Úhošťany v chomutovském okrese. Poprvé jsme ho „jihovýchodně od Úhošťan při cestě do Krásného Dvorečka“ marně hledali v září 2012 a úspěšný nebyl ani druhý pokus, kdy jsme se k němu chtěli dostat z Krásného Dvorečka. Uspěli jsme až do třetice všeho dobrého poté, co jsme se vybavili popisem na webu suehnekreuz.de, kde se radí zhruba v půli současné cesty z Úhošťan do krásného Dvorečka přejít můstek přes Úhošťanský potok a dát se přes pastviny směrem k jihu. Uspěli jsme a počtvrté už do Úhošťan nemusíme. Což neznamená, že se tam ještě někdy nevypravíme, ta vesnice totiž za návštěvu určitě stojí.
Pořád je co objevovat. Drobných kamenných památek, ukrytých před očima lidí kdesi pod zemí, je nejspíš víc, než by se jeden nadál. Najít je, je většinou dílem náhody a zásluhou paní Štěstěny, která ale, jak známo, přeje jen dobře připraveným. Díky jim se má sbírka kamenných památek v první půli května 2015 rozrostla o dva pěkné kousky. Během jediného týdne jsme si s Britou vyfotili krásný křížový kámen na hradě Lokti a pak spolu s Maruškou vyhledali možná ještě krásnější historický hraniční kámen mezi Starou a Novou Rolí.
© Jiří Linhart 2011 - 2024 |
Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.
Mapa webu
Developed by Daniel Danielčák