Jiří Linhart

Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Strana 25 z 41

Z deníčku lázeňského pacienta: Památky
dopravního značení v okolí Františkových Lázní

Loading

Neuvěřitelné se stalo skutkem! Někdy na jaře jsem se zeptal svého lékaře, zda bych mě mohl taky někdy poslat do lázní, a rozjel tak akci, na jejímž konci jsem v půlce července v ruce držel „Pozvání na Komplexní lázeňský pobyt do Františkových Lázní“. Radost mi kazilo jediné: Když jsem tomu dobrému muži volal, abych mu poděkoval, že mi ten návrh napsal tak pěkně, že mi to pojišťovna přiklepla obratem, odvětil mi suše, že nemám zač děkovat, že on jako lékař by si nemohl dovolit napsat tam něco „navíc“, a že bych už konečně měl vzít na vědomí, že jsem „starej a nemocnej člověk“.

Naše pouť do Centra stavitelského dědictví
a čtyři kříže na cestě do Plas a zpátky

Loading

Navštívit „Centrum stavitelského dědictví“ v Plasích jsme plánovali už loni na podzim, kdy se světem začala šířit chvála tehdy nově otevřené expozice Národního technického muzea v objektu bývalého zámeckého pivovaru. Na začátku letošního června už jsme dokonce měli s našimi plzeňskými kamarády domluvený „pevný“ termín, ten ale nakonec zhatila infekce, která sklátila našeho kocourka Báru, takže jsme místo do Plas frčeli do Karlových Varů na veterinu. Další termín jsme si domluvili na den šestistého prvého výroční upálení mistra Jana Husa, a ten už vyšel. Samozřejmě, že jsem plán expedice sestavil tak, abychom cestou do Plas a zpátky narazili také na nějaké kamenné kříže. A klaplo to!

Mapa smírčích křížů Karlovarska
je bohatší o nález v Krásném Jezu

Loading

P6186538Na území České republiky se dnes nachází kolem čtyř tisícovek kamenných křížů, z nichž jistě více než polovina jsou autentické středověké kříže smírčího typu a zbytek tvoří rozličné kříže pamětní, stavěné od dob barokních až podnes. Na území Karlovarského kraje je dnes zadokumentováno půl druhé stovky kamenných křížů, dalších více než sto, které tu byly evidovány ještě v první polovině 20. století, je dnes nezvěstných. Největší ztráty spadají do období po druhé světové válce, kdy v souvislosti s vyhnáním zdejších obyvatel a komunistickým režimem podporovaným nezájmem (v lepším případě) a nenávistí ke všemu, co tady „po Němcích“ zůstalo, zmizely z mapy našeho kraje stovky kulturně historických památek, smírčí kříže nevyjímaje. Naštěstí nezmizely všechny a navždy, díky nadšenému zájmu členů Společnosti pro výzkum kamenných křížů už byly od poloviny 80. let minulého století nalezeny desítky „ztracených“ křížů a dodnes se nalézají další. Zatím poslední v řadě byl nalezen na sklonku roku 2015 na katastru osady Krásný Jez na Karlovarsku a v sobotu 18. června zde byl opět postaven.

Když na chvíli artróza povolí
aneb pokus o jarní výlet do Teplic

Loading

Dávno, dávno již tomu, co jsem naposledy přidával do svých galerií novou fotku, už více než tři měsíce uplynuly od 23. února, kdy jsme se s Vendisem vydali hledat kamenné kříže v oblasti Boleveckých rybníků! Více než tři měsíce, vyplněné ponejvíce a) hledáním ortopeda, b) polykáním spousty léků proti bolestem, c) rehabilitačním cvičením, d) elektroléčbou a podobnými „radostmi“. Vinu na tom všem mají mé kyčle, respektive artróza, která v nich hlodá; endoprotéza prý mě nemine, ostatně už jsem kdesi v jakémsi pořadníku zapsaný a světe div se, nebude to prý trvat ani celý rok, termín bych mohl mít „už“ někdy v lednu. Naštěstí je člověk (tím míním sebe) tvor přizpůsobivý, na bolest se dá zvyknout a rehabilitace konec konců také přinesla svoje, takže jsem mohl na Mezinárodní den dětí konečně zase někam vyrazit. Jel jsem ráno vlakem do Teplic a odpoledne jsem se odtud vracel se čtyřmi čerstvými zářezy.

Vítání jara u Boleveckých rybníků

Loading

A pak že zákon schválnosti nefunguje! Prakticky celá druhá polovina února vykazovala znaky předčasného jara, bylo relativně teplo a občas i slunečno, akorát to úterý třiadvacátého, na které jsme si s mým plzeňským kamarádem Vendisem naplánovali první „jarní“ výlet, jako by si počasí uvědomilo, že jaro zažne až za měsíc, a ulázalo nám tu nejméně vlídnou tvář. Bylo zatraceně chladno, celý den sice drobně, ale skoro nepřetržitě pršelo a viditelnost poklesla na sotva pár stovek metrů a původně pohodová jarní túra se tak změnila v málem trestnou výpravu. Pozitivem bylo jen to, že jsme všechny pamětihodnosti, které jsme si toho dne umanuli navštívit, úspěšně našli a do mé „sbírky“ kamenných křížů přibyly čtyři nové položky

Strana 25 z 41

© Jiří Linhart 2011 - 2025  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák