Jiří Linhart

Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Strana 16 z 41

Pánská jízda v jižních krajích
Den první – cesta do Vodňan

Loading

Za patnáct let, od roku 2004, kdy „Pánská jízda“ poprvé vyrazila do Českého ráje, zrealizovalo naše trio, rozšířené před pěti lety na kvarteto, rovný tucet vlastivědno-flámovacích vandrů, a všechny bez výjimky v pozdně podzimních termínech. Pro letošní expedici do jižních Čech jsme proti tradici zvolili termín časně jarní, a zdá se, že jsme nepochybili. Čtyři dny od čtvrtka 4. do neděle 7. dubna jsme si užívali slunka, bezvětří a pro pěší putování celkem příjemného chladna. A nebylo to jediné porušení tradice – do až dosud ryze pánské společnosti zasáhl ženský prvek, společnici nám na každém kroku dělala Brita.

Kamenné památky okolo Hazlova

Loading

Nechalo na sebe čekat, ale nakonec přišlo. Jaro, samozřejmě! Chtěli jsme to s Britou oslavit a vyjet na první jarní výlet roku 2019 první jarní den, ale pak se to nějak zvrtlo, a jeli jsme až o den později. Vlastně o dva dny, protože se to nějak zvrtlo i s tím prvním jarním dnem, což byl pro mne „odjakživa“ jedenadvacátý březen, a teď se najednou ke své nelibosti dozvídám, že letos nastal okamžik jarní rovnodennosti už ve středu 20. března ve 22:58. Je to jaro holt nějak vrtošivé, a co jsem taky nevěděl, je těch jar hned několik – třeba jaro meteorologické, které letos začalo už 1. března, jaro vegetační, které se počítá jako období s průměrnou denní teplotou nad pět stupňů Celsia, a možná jsou i jara další…Ale vraťme se k tomu našemu prvnímu jarnímu výletu:

Předjarní pouť do Zaječic pro kříž číslo 400

Loading

Když jsem si v prosinci ve své databázi kamenných křížů dělal tradiční „inventuru“, napočítal jsem jich 399. Za tím čtyřstým jsme se s Britou vypravili až v půlce února do Zaječic. Jeli jsme tam rychlíkem, a docela jsme si to užívali – díky Babišově slevě jsem za cestu vlakem tam a zpátky vysolil tolik, že benzinu bych za to nepořídil ani na půl cesty tam. Překvapilo mě také, že zatímco u všech vlaků, které jely proti nám ve směru od Ústí, hlásili na všech zastávkách mnohaminutová zpoždění, náš rychlík Krušnohor zdolal těch 75 kilometrů s přesností plus minus pár vteřin.

Pour féliciter

Loading

Loučení s podzimem v Arnoltově

Loading

Na poslední podzimní výlet v tomto roce 2018 jsme se s Britou vydali ve čtvrtek 29. listopadu. Že bude letos poslední, jsme ten den ale ještě netušili. Počasí totiž bylo přímo luxusní, z bezmračné oblohy se na nás smálo slunko a v naprostém bezvětří se dobře snášel i lehký mrazík kolem mínus pěti. Naším hlavním cílem byl zaniklý židovský hřbitov v Arnoltově, ke kterému dnes nevede žádná regulérní cesta a musí se dobře tři sta metrů přes pastviny, a tady nám ten mrazík přišel vysloveně vhod, neboť bažiny a louže, které tady byly na každém kroku, byly pěkně zamrzlé. Měli jsme prostě kliku, což mi došlo hned den nato. V pátek ráno začalo na promrzlou zem pršet a během pár desítek minut se celé Sokolovsko změnilo v životu nebezpečnou oblast, kde cesty byly schůdné akorát tak na bruslích a sjízdné už vůbec ne.

Strana 16 z 41

© Jiří Linhart 2011 - 2025  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák