Jiří Linhart

Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Strana 14 z 41

Dobře strávený den ve Stříbře

Loading

Při zvažování, kam vyrazit na první podzimní „lov smírčích křížů“, hrály tentokrát hlavní roli jízdní řády. Vzhledem k absolutní neschopnosti naší slavné policie, která ani po pěti měsících nedokázala uzavřít vyšetřování dopravní nehody, jejíž obětí se stal náš SWIFT, totiž musíme spoléhat na vlaky. Ke cti našeho „Národního dopravce“ ovšem nutno říct, že nás tenhle dopravní prostředek zatím vždy dokázal dopravit na místo určení včas, v pohodě a po zavedení „Babišových“ slev i levně. Tentokrát vyhrálo Stříbro; ze Sokolova je to po kolejích 102 km, doba jízdy (i s přestupem v Chebu) hodina a 35 minut a jízdné tam a zpátky dělalo neuvěřitelných 122 korun, z toho rovných 50 stála jízdenka pro pejska. Volba Stříbra se ukázala dobrou i jinak, užili jsme si pěkného města a do mojí galerie kamenných křížů přibylo dalších pět pěkných kousků. Stříbro bylo holt zlaté…

Dobrý člověk ještě žije. Díky!!

Loading

Titulek tohoto příspěvku určitě není moc originální, stejný zvolil už před hnedle sto lety Jaroslav Zaorálek pro český překlad románu Romaina Rollanda „Colas Breugnon“. Že je zcela na sto procent pravdivý, jsem si ověřil v neděli.

Cibulka – spanilá rozhledna s pohádkovým názvem

Loading

Se začátkem září přišlo do našich končin dlouho očekávané ochlazení, a tak jsme se mohli s Britou vydat na první z našich podzimních toulek Karlovarskem. Pro začátek jsme zvolili vycházku krátkou, a aby nám na cestě nebylo smutno, přibrali jsme i Brity paničku a mou milou ženu Marušku. Cílem tentokrát nebyly žádné kamenné památky, nýbrž rozhledna s pohádkovým jménem Cibulka na Šibeničním vrchu nad městem Oloví.

Tucet křížů kolem města Vohenstrauss

Loading

Povzbuzeni výsledkem naší cesty do Bavor na začátku prázdnin, kdy jsme v okolí města Weidenu „nasbírali“ deset kamenných křížů, vydali jsme se s Britou dva týdny nato do oblasti Hornofalckého lesa opět. Tentokrát jsme se pohybovali v okolí města Vohenstrauss a kamenů nám do sbírky přibyl rovný tucet.

Letní den v Hornofalckém lese

Loading

Vlna veder, která nás sužovala od půlky června, začátkem července poněkud opadla, a tak jsme si s Britou vyrazili na cestu do zahraničí. Nijak daleko, namířeno jsme měli do kraje, kterému tam říkají Oberpfälzer Wald, což je česky Hornofalcký les, ale ještě jsem neslyšel, že by tomu tak někdo říkal u nás. Češi v téhle oblasti většinou znají jen Weiden, kam jezdí za nákupy nebo do vyhlášeného akvaparku, okolní kraj, jehož správním centrem je město s krkolomným názvem Neustadt an der Waldnaab, je nejspíš moc nezajímá. Pro nás, kterým učarovaly kamenné kříže, je to ovšem země zaslíbená! Vždyť jen v oblasti ohraničené dálnicemi A93, A6 a hranicemi zemského okresu Neustadt, tedy v trojúhelníku o straně zhruba 30 kilometrů, evidují naši bavorští kolegové ve zhruba čtyřech desítkách lokalit víc než půl sta křížů. My jsme jich tady během pár hodin „nasbírali“ deset.

Strana 14 z 41

© Jiří Linhart 2011 - 2024  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák