Hraniční kámen na Božím Daru

Trojboký hraniční kámen s barevnými plastickými znaky stojí na česko-saské hranici nedaleko nejvýše položené ze tří větrných elektráren nad Božím Darem v nadmořské výšce 1165 metrů.

Jáchymovsko patří k oblastem, kde česko-saská hranice nedoznala změny už téměř půl pátého století. Hřebeny Krušných hor v této oblasti byly osídleny poměrně pozdě, největší ze zdejších sídel Boží Dar získal privilegia „svobodného horního města“ až v roce 1546 a ve stejném roce se ustálily i hranice mezi českým královstvím a Saskem. Po vyhrané „šmalkaldské“  válce přiměl český král Ferdinand I. saského kurfiřta Mořice, aby mu podle tzv. pražské dohody ze 14. října 1546 odstoupil jižní část schwarzenberského panství s městy Božím Darem a Horní Blatnou a bohatými důlními revíry v jejich okolí. Oblast, kterou sto let před tím v roce 1459 přinesla saskému kurfiřtovi Albrechtovi jako svatební dar dcera českého krále Jiřího z Poděbrad, se tak opět – a už natrvalo – stala součástí českého státu. O deset let později pak hranice mezi oběma státy potvrdila tzv. schneeberská dohoda a v létě roku 1558 zde byly postaveny první mezníky.
Trojboký hraniční kámen zv. Dreiherrenstein byl postaven za panování Marie Terezie (1740 – 1780) na místě, kde se stýkaly hranice Čech, Saska a hranice panství Schwarzenberg patřící pánům z Tetova (von Tettau) Více zde