Jedním z mála okresů, kde není k nalezení žádný kamenný kříž smírčího typu, je Mělnicko. V evidenci SPVKK je pouze skalní reliéf na katastru osady Sitné, ležící při okresní silnici ze Želíz do Šemanovic. Vydali jsme se ho pohledat (s kamarádem Pepíkem Doubravou) poslední květnovou sobotu. Měli jsme čas akorát dopoledne, po obědě nás čekal přesun na jubilejní, letos už 20. tradiční setkání „zasloužilých“ horolezců na Blatech, ale ten půlden bohatě stačil.
Celých šest let od mé první cesty na „Předkremační slet“ horolezců na Blata muselo uplynout, než jsem se na tohle tradiční setkání horolezců, kteří spolu lezli v Prachovských skalách v první polovině šedesátých let, vydal podruhé. A stejně jako v onom roce 2018 jsem to bral přes Příbohy, kde jsem měl domluvený nocleh u starého „kamaráda ze skal“ Pepíka Doubravy. A stejně jako v onom roce 2018 jsem si cestu naplánoval tak abych si doplnil svou sbírku kamenných křížů, v tomto případě tedy spíš křížových kamenů. Měl jsem jich v itineráři devět a osm z nich jsem opravdu našel. Nebylo to ostatně nic moc těžkého, až na jednu výjimku byly buď někde ve vsi mezi domy, nebo stály přímo u silnice.
Osmá a podle všeho už úplně poslední cesta za pomníčky násilných smrtí v saském Krušnohoří směřovala k obci Bockau, která se rozkládá vpravo od silnice B 283 zhruba na půl cestě mezi městy Eibenstock a Aue. Patří k ní více než deset kilometrů čtverečných lesa, ve kterém se nacházejí hned dva „mordštajny“, poslední, které mě chyběly ke štěstí. Oba dva ovšem jsou dost daleko od zastavěné části obce, nejsnadnější přístup k nim je ze silnice S 274 spojující města Eibenstock a Schwarzenberg.
Popáté a pro letošek naposledy jsem se vydal za smírčími kříži do Bavorska v úterý 8. listopadu, namířeno jsem měl opět do oblasti okolo města Hof. Příprava byla pečlivá, všech devět křížů, které jsem chtěl najít, jsem skutečně našel a u toho desátého jsem se přesvědčil, že není na svém místě a je pořád „někde“ uložený, jak se píše na léta už neaktualizovaném webu suehnekreuz.de. Pro těch devět křížů jsem si zajel do šesti lokalit a tentokrát se to obešlo bez „umlajtungů“.
Poslední dvě „expedice“ do Bavor, které jsem si dopřál během svého třítýdenního léčebného pobytu, byly jen krátké odpolední „odskoky“ do revíru Františkovým Lázním nejbližšího. Při tom prvním jsem vyhledal pět kamenných křížů na katastru města Hof a na zpáteční cestě ještě další dva, z nichž ten druhý jsem si vlastně mohl odpustit.
© Jiří Linhart 2011 - 2024 |
Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.
Mapa webu
Developed by Daniel Danielčák