Pomníčky násilných smrtí v saském Krušnohoří: Pomníčky vražd Charlotte Müllerové a Johanna Johna a plačící „Bílá paní“

Osmá a podle všeho už úplně poslední cesta za pomníčky násilných smrtí v saském Krušnohoří směřovala k obci Bockau, která se rozkládá vpravo od silnice B 283 zhruba na půl cestě mezi městy Eibenstock a Aue. Patří k ní více než deset kilometrů čtverečných lesa, ve kterém se nacházejí hned dva „mordštajny“, poslední, které mě chyběly ke štěstí. Oba dva ovšem jsou dost daleko od zastavěné části obce, nejsnadnější přístup k nim je ze silnice S 274 spojující města Eibenstock a Schwarzenberg.

Johnsäule

K pomníčku lesního Johanna Johna jsme se vydali po lesní silničce „Sosaer Strasse“, která odbočuje ze silnice S 274 asi na půli cesty mezi osadou Jägerhaus a obcí Sosa. Po zhruba osmi stech metrech místy dost strmého stoupání na křižovatce lesních cest odbočuje ze „Sosaer Strasse“ doprava „Spojovací“ cesta „Verbindungsweg“ a po nějakých třech stech metrech jsme byli na místě.

Žulový, 115 cm vysoký pomníček má na čelní straně obrázek kříže a nápis „Hier endete / am 28. 6. 1828. / d. Forstgehilfe / Johann John / durch Mörder.“ Připomíná památku pomocného lesního Johanna Johna z Frankfurtu nad Mohanem, podřízeného vrchního revírníka Carla Gottlieba Wagnera, který byl na tomto místě zastřelený pytláky. Podle matričního zápisu na faře v Bockau mělo k vraždě dojít 5. června, mrtvý adjunkt pak byl nalezený po rozsáhlém pátrání až po více než týdnu 13. června 1828. Z rozdílných dat v matrice a na pomníčku se usuzuje, že pomníček byl osazený dlouho po činu, kdy už si přesná data nikdo nepamatoval. O deset let později kronikář Cristian Lehmann v kronice města Schneeberg uvádí, že Johann John pocházel z Čech.

Mordstein Charlotte Müller

Pomníček Elisabeth Charlotte Müllerové se nachází asi dva kilometry východně od pomníčku Johanna Johna, přímá cesta mezi nimi ale nevede. Nejkratší přístup je z místní silnice z osady Jägerhaus do Bockau, na které je asi kilometr od osady Jägerhaus hvězdicová křižovatka sedmi (!) cest, kde se dá bez problémů zaparkovat. K pomníčku odtud vede nejhorší z těch sedmi cest označená pro jistotu směrovkou s nápisem „Mordstelle“.
Kámen je odtud asi 300 m západně vpravo od lesní cesty. Přírodní balvan o rozměrech 57 x 125 cm s pětiřádkovým nápisem „Elisabeth Charlotte / Müller / * 30. Nov. 1906 / † Palm. 13. April 1930 / Die Ehre stand ihr höher als das Leben“ je asi 300 metrů od křižovatky. Připomíná vraždu studentky z Lipska Elisabeth Charlotte Müllerové, která se v těchto místech stala obětí sexuálního zločinu. Pachatel, jistý Karl Leischker z Bockau byl záhy dopadený a uvržený do vězení, kde spáchal sebevraždu. Na místě je i malá tabulka s reprodukcí stránky (snad z policejního archivu?), na které jsou fotografie nešťastné Charlotty, jejího vraha a místa nálezu mrtvoly.

„Bílá paní“ v Bermsgrünu

Určitě bychom tam jen kvůli ní nejeli, ale být v téhle oblasti a nenavštívit „Bílou paní“ by bylo trestuhodné. Necelé dva metry vysoký sloupek, zářící do daleka zřejmě nedávno obnoveným bílým nátěrem, stojí na katastru obce Bermsgrün vlevo od silnice S 274 necelé dva kilometry před jižním koncem města Schwarzenberg. Postavený tady byl 28. srpna 1794 a připomíná ukončení saského vyměřování lesů (Waldvermessung) v témže roce.

Základ pomníku tvoří na nízkém žulovém podstavci usazený 55 cm vysoký čtyřhranný blok z crottendorfského mramoru popsaný na všech čtyřech stranách mnohařádkovým nápisem, nad kterým je vztyčený 90 cm vysoký pískovcový sloup o průměru 30 cm. Původně byl v jeho horní části připevněný erb saského kurfiřtství platný až do roku 1806, při restaurování sloupu nejspíš kvůli značné zvětralosti odstraněný (na snímku z roku 2009 na webu suehnekreuz.de je ještě vidět). Na vrcholku sloupku je posazená 30 cm vysoká pískovcová urna, dodaná sem s vysokou pravděpodobností daleko později. Přestože je na pomníku jasně uvedeno kým, kdy a proč byl postavený, obestírá ho lidová legenda, podle které sloupek představuje ženu v bílém, která tady čeká na svého manžela, který jí byl nevěrný a na tomto místě ji opustil. Jakmile se blíží půlnoc, žena obživne a začne hlasitě plakat, úzkostliví lidé by proto v tuto hodinu rozhodně neměli po téhle cestě chodit.