Loading

Skoro přesně půl roku od naší cesty do Blauenthalu jsme se konečně vydali doplnit mozaiku pomníčků násilných smrtí v saském Krušnohoří. Chtěli jsme toho objet víc, ale nakonec jsme se museli spokojit s jediným zářezem, pomníčkem Sofie Karolíny Teubnerové poblíž starého důlního díla Rote Grube na katastru obce Erlabrunn.

Rote Grube sice leží (dá-li se to říct o jámě v zemi) jen asi 1200 metrů vzdušnou čarou západně od Erlabrunnu, cesta k ní je ale víc jak dvakrát delší a pěkně do kopce, převýšení dělá 205 metrů. Cesta z parkoviště v centru obce stoupá nejprve dva kilometry údolím „Mléčného potoka“ po lesní silnici Milchbachweg až na křižovatku s lesní silnicí Rotgrubenerstrasse a po ní dalších asi 600 metrů k lesní restauraci a herbergu „Rote Grube“ poblíž stejnojmenného důlního díla.

Pomníček Sofie Karolíny Teubnerové u Rote Grube

Pomníček stojí necelých 100 metrů odtud vpravo od cesty v místech, kde doleva odbočuje pěšina k té slavné „Rudé jámě“. Poměrně nízký, jen asi 85 cm vysoký hrubě opracovaný žulový blok s několikařádkovým a dnes už sotva čitelným textem, ze kterého se dají vyluštit letopočty 1788 v horní a 1789 ve spodní části, tři řecké křížky a slova „Alhier“ a „Erfror“, byl nalezený v roce 1992 rozlámaný ve sklepě nedaleké restaurace a na současné místo byl po opravě usazený v roce 1995. Pomníček tady byl postavený na památku Sofie Karolíny Teubnerové, která 23. prosince 1788 v těchto místech na cestě z Eibenstocku do Sosy za špatného počasí zabloudila, zapadla do sněhu a zmrzla. Její tělo objevili havíři z Rote Grube až po více než měsíci 28. ledna a dva dny poté byla 30. ledna 1789 pohřbená. V knize zemřelých (Sterberegister) spočítal farář Magister Christian Heinrich Hecht její věk na 17 let, 11 měsíců, tři týdny a dva dny. Jak už to tak ale bývá, i tenhle kámen obestírá lidová legenda, která se se skutečností „maličko“ rozchází. Podle ní připomíná malou holčičku, která v hluboké zimě chtěla horníkům v Rote Grube přinést vánoční štolu, ale přitom v temném lese zabloudila, v hlubokém sněhu zmrzla a byla nalezena až na jaře.

Královský saský poštovní milník na rozcestí pod budovou kliniky v Erlabrunnu

Samotný Erlabrunn je vcelku nezajímavá obec, které dominuje obrovská, 150 metrů dlouhá pětipatrová budova někdejší hornické nemocnice. Vystavěná tu byla po druhé světové válce jako vůbec první nová nemocnice v tehdejší NDR a určená byla především pro zaměstnance firmy SDAG Wismut, která se v Krušnohoří zabývala těžbou uranu. Dneska slouží jako akademické nemocniční vzdělávací pracoviště s názvem Kliniken Erlabrunn gGmbH. Jedinou památkou v obci, která ani nemá vlastní kostel, je na rozcestí pod klinikou postavený krásný saský poštovní milník.  Udává vzdálenosti 2 a 5/8 hodiny do Schwarzenberu  a 5/8 hodiny do Johanngeorgenstadtu a nejspíš to nebude jeho původní stanoviště, neboť silnice spojující  tahle dvě města vede nějakých pět set metrů odtud údolím říčky Schwarzwasser a vedla tudy i v roce 1725, kdy byl milník vztyčený.

A co se těch vzdáleností týká, hodina v tomhle případě není jednotkou času, nýbrž přesně definovanou jednotkou délkovou: 2 hodiny jízdy = 1 poštovní míle = 2000 drážďanských prutů = 16 tisíc drážďanských loktů = 9,062 km. Psali jsme o tom už před deseti roky zde.

 

 

Sdílejte tuto stránku: