V jihozápadním cípu saské části Krušných hor, v zalesněné hornaté krajině, které vévodí 1018 nadmořských metrů vysoký vrch Auersberg, se na soutoku Cvikovské Muldy (Zwickauer Mulde) a říčky Bockau rozkládá nevelká osada Blauenthal. Za datum jejího založení se pokládá rok 1518, kdy panský mlýn, doložený zde už v 15. století, zakoupil Andreas Blau z Norimberka a založil na jeho místě hamr na „černý“ (železný) a „bílý“ (pocínovaný) plech. V posledním zářijovém týdnu jsme se tam vydali na už šestou výpravu za krušnohorskými „mordštajny“.
Blauenthal patří mezi místa, která si v žádném případě nemohou stěžovat na malou návštěvnost. Vyhlášeným letoviskem se stal díky podnikavosti zdejší rodiny Toelle, která na Cvikovské Muldě provozovala mlýn a brusírnu dřeva. Vodu, potřebnou k pohonu turbín, přiváděl z potoka Steinbächel dodnes plně funkční systém umělých příkopů „Toellescher Graben“, který končil na vysokém skalním útesu, odkud byla voda vedená velkým tlakovým potrubím přímo k turbínám. Kromě brusírny provozovali podnikaví Toelleové v Blauenthalu i vyhlášenou výletní restauraci „Forelle“, a pro potěšení hostů své „pstruhové zahrady“ (Forellengarten) nechali o nedělích, kdy brusírna stála, vodu volně odtékat přes asi 30 metrů vysoký skalní práh.
„Největší vodopád v Sasku“ se brzy stal atrakcí vyhledávanou výletníky ze širokého okolí zejména potom, co byla v roce 1875 uvedena do provozu železniční trať Aue – Adorf se zastávkou v Blauenthalu. To je dnes ovšem už dávná minulost, poslední vlak z Blauenthalu odejel 22. září 1995 a následně byla trať definitivně a nenávratně zrušená, a minulostí je bohužel i vodopád, který se pro změnu stal jednou z mnoha obětí globálního oteplování. Stačilo několik suchých roků, z vodopádu je holé skalisko a jak to tady vypadalo dříve mohou návštěvníci Blauenthalu vidět akorát na obrázku…
Do černé kroniky saského Krušnohoří se Blauenthal zapsal před 135 roky, kdy byla 4. června roku 1888 asi kilometr jižně od osady na cestě v hluboce zaříznutém údolí potoka Steinbach (Steinbächel) zavražděná jedenadvacetiletá Anna Marie Nötzoldtová (* 4. května 1867).
Nejmladší z osmi dětí Johanna Heinricha Nötzoldta a jeho ženy Wilhelmine, kteří v Eibenstocku spravovali poštovní stanici, chtěla toho dne navštívit svojí sestru v Lauteru a proto se kolem desáté dopolední vydala do Blauenthalu na vlak. Tam ale nikdy nedošla, nalezená byla sotva pár minut chůze od domu svých rodičů se smrtelným poraněním hlavy. Pravděpodobně se stala obětí loupežné vraždy, protože všechny její věci byly rozházené okolo místa činu a všechny její peníze byly ty tam, v peněžence nezůstal ani groš.
Okolnosti vraždy nebyly nikdy zcela objasněny a ani pachatele se nikdy nepodařilo identifikovat. Místu, kde k vraždě došlo, se prý obyvatelé zdejšího kraje až do 30. let minulého století vyhýbali, protože zde prý „strašilo“ a dodnes se mu říká „Vražedná rokle“ (Mordgrund). Památku nešťastné Anny Marie zde připomíná stářím už poznamenaný kamenný pomníček s všeříkajícím nápisem „Anna Marie Nötzoldt wurde am 4. Juni 1888 hier ermordet“.
Pomníček stojí vpravo od cesty údolím potoka Steinbach, která odbočuje z lesní silnice do osady Zimmersacher asi půl kilometru od parkoviště (placeného) u Blauenthalského vodopádu. Poněkud delší, ale o to zajímavější cesta k němu vede přímo z parkoviště dosti strmě kolem (vyschlého) vodopádu asi 400 metrů vzhůru až na malé rozcestí „Toellescher Graben“, dále pak pohodlnou pěšinou podél toho vodního díla až k turistickému přístřešku u potoka Steinbach a nakonec pár desítek metrů po proudu potoka.
Do krušnohorského „pitavalu“ jistě patří i druhý blauenthalský pomníček násilné smrti, jejíž obětí ale tentokrát nebyl člověk, nýbrž medvěd, a to dokonce „poslední medvěd složený na Auersbergu“. Nachází se asi 300 metrů od evangelicko-luteránské modlitebny (nevypadá jako kostel!) při sotva znatelné pěšině nad pravým břehem říčky Groβe Bockau. Bizarní, do mnoha stran rozeklané skalisko nad cestou zdobí pečlivě vyvedený nápis „Hier soll der letzte Bär am Auersberg erlegt worden sein“, datum ani jméno střelce nejsou uvedeny.
Loading...
Napsat komentář