Druhá křížová výprava z Lázní Františkových do Bavor

Podruhé z Františkových Lázní do Bavor jsem vyrazil hned druhý den v pátek 28. října hodinu po poledni. V navigaci jsem měl pět zastávek v zemském okrese Tirschenreuth a na zpáteční cestě také jednu v zemském okrese Wunsiedel. Celkem se dařilo, našel jsem všech sedm křížů, které jsem měl v plánu, ovšem z toho sedmého, v Marktredwitz, jsem moc radosti neměl. Ale vezměme to chronologicky

Zastávka první: Beidl

Vesnice necelých 8 km jižně od Falkenbergu po trase z Františkových Lázní přes Cheb, Waldsassen a Mitterteich. Pěkný žulový monolit s rameny širšími, než je jeho výška (70 x 90 cm) stojí hned na příjezdu do obce od Schönfichtu na rozcestí vedle železného křížku na kamenném podstavci (Feldatar) pod vzrostlou lípou. Lidé mu tady říkají „Červený kříž“, cesta, u které stojí, se jmenuje Am Roten Kreuz. Podle místní legendy byl postavený jako připomínky krvavého činu.

Zastávka druhá: Schönkirch

Vesnice 3 km jihovýchodně od Beidlu, místní část starobylého, už ve 12. století zmiňovaného města Plößberg. Na jižním konci obce před bývalou obecní školou (Waldweg Nr. 3) stojí v prostoru ohrazeném nízkým plaňkovým plotem sloupková Boží muka z poloviny 18. století a dva středověké smírčí kříže. Není to jejich původní stanoviště, dříve stávaly při cestě do Plößbergu asi 300 metrů severozápadně od kostela. Oba typově i rozměrově podobné žulové monolity jsou v místě známé jako „švédské“.

Zastávka třetí: Wildenau

Další z mnoha místních částí města Plößberg, ležící asi 4 km jihozápadně od Schönkirchu, se může pyšnit (jestli mapa nelže) hradem, dvěma hřbitovy a dvěma kostely, oba jsou zasvěcené sv. Erhardovi. Necelý metr vysoký, dobře opracovaný žulový kříž stojí uprostřed obce na rozcestí, kde z Plößberger Straße odbočuje ke kostelu ulice Im Dorf. Na přední, do ulice obrácené straně má vyrytý symbol radlice pluhu špičkou k zemi. Původně stával o nějakých 10 metrů jižněji. Vztahují se k němu hned tři místní legendy: Podle jedné byl na tomto místě za selských válek ubitý jeden sedlák (důkazem je ta radlice), podle jiné byl kříž postavený pro zkrachovalého šlechtice z místního zámku. Nejzajímavější (pro nás) je pověst, podle které je kříž připomínkou husitských válek, které v místním obyvatelstvu zanechaly trvalý dojem (svědčí o tom místní názvy Husberg nebo Hussitenbirl). Kříž měl být, jak se zde vyprávělo, postavený na místě, kde byli pohřbeni husité, podle jiné verze ale Hunové, které v obci je připomíná i místní název Hunnengasse.

Zastávka čtvrtá: Kastl

Vesnice až na západní hranici okresu Tirschenreuth, z Wildenau je to dobrých 35 km. Čtyřhranný, 160 cm vysoký a erozí už notně narušený pískovcový sloupek, místně nazývaný „Bonifatiusstein“, je pravděpodobně nejstarší a určitě nejzajímavější náhrobní křížový kámen v oblasti Horní Falce. V současné době se nachází na místním hřbitově, kam byl přemístěný v 50. letech minulého století, před tím stál vedle domu čp. 6 v Kastlu a ani to určitě nebylo jeho původní stanoviště. Na přední straně má ve výšce asi jednoho metru vysekaný dnes už sotva rozpoznatelný reliéf kotoučového kříže o průměru 45 cm, podobný keltským křížům, čtvercové zahloubení na straně kamene naznačuje, že v minulosti pravděpodobně sloužil i jako pilíř plotu.

Zastávka pátá: Wolframshof

Osada se stejnojmenným zámkem je součástí obce Kastl, od které ji odděluje jen řeka Haidenaab. Křížový kámen stejného typu jako v Kastlu, rovněž známý jako „Bonifatiusstein“, je zapuštěný do ohradní zdi bývalého panského sadu na soukromém pozemku, jehož majitel ochotně umožní návštěvu této památky. Červený pískovcový blok vysoký 160 a široký 50 cm má na horním i spodním okraji vysekané reliéfy kotoučových křížů, oba částečně poškozené.

Zastávka šestá a poslední: Marktredwitz / Dörflas

Starobylé město Marktredwitz, zmiňované písemně už v roce 1140 (tehdy ještě jen jako Redwitz), největší město zemského okresu Wunsiedel im Fichtelgebirge, má 17 tisíc obyvatel a skládá se z neuvěřitelných 29 místních částí. Nejbližší z nich historickému centru je Dörflas na pravém břehu potoka Kösseine. Mramorový smírčí kříž vysoký 126 cm s rozpětím ramen 106 cm je naležato zapuštěný do dlažby nedaleko mostu přes Kösseine na Zipprothplatz. Připomíná tragickou událost z roku 1620, kdy mlynář Georg Troglauer z Dörflasu z okna svého mlýna zastřelil svého úspěšnějšího kolegu z nedalekého mlýna Bürgera. Příčinou byla obchodní závist a spor o práva na vodu. Z kříže jsem viděl jen část, protože na něm akorát parkovala „audina“, jejíhož majitele jsem v blízké hospůdce ani nikde v okolí nenašel.