Ve snaze rozšířit mou letos dost zanedbávanou databázi kamenných křížů, vydal jsem se za těmi, které byly jako nové nálezy prezentovány na říjnovém setkání Společnosti pro výzkum kamenných křížů v Aši. První z nich mě potěšil cestou do Plzně pro zelí v Olešovicích a věřil jsem, že podobně pěkné kousky objevím i v Horní Lipině na Chebsku a v Nejdku. Jenže další potěšení se už nekonalo….
Hned týden po Olešovickém úspěchu jsem se vypravil pohledat křížový kámen s nízkým evidenčním číslem 0015, který v roce 1999 zmizel ze svého původního stanoviště mezi duby na levé straně silnice z Chodové Plané do Plané, aby se po 20 letech „zčistajasna“ objevil v osadě Horní Lipina na Chebsku. Jeli jsme sami dva s Britou, a abychom snížili svou uhlíkovou stopu, nechali jsme auto v Sokolově a dál jsme cestovali prostředky veřejné dopravy.
Docela jsme si naběhli na vidle, protože v Chebu jsme dostali vynadáno od řidiče autobusu do Hrozňatova, protože vlak měl 15 minut zpoždění a my s vyplazenými jazyky dobíhali na zastávku autobusu v okamžiku, když akorát odjížděl. Problémy byly i při zpáteční cestě, když jsme na zastávce v Lipové skoro tři čtvrtě hodiny v citelném chladnu čekali na vlak, který (podle zpráv z aplikace „Můj vlak“) postihly na trati z Plzně do Chebu hned dvě mimořádné události (jaké, už apka neupřesnila). Ani se nedivím, že tolik lidí dává před vlaky a autobusy přednost vlastnímu autu…
Jinak to ale byl výlet docela vydařený, z Hrozňatova jsme se vyškrábali po trase Křížové cesty k poutnímu areálu Maria Loreto, navštívili nedalekou kapli Božího hrobu, pohodlnou lesní cestou došli k pěkné kapličce u silnice z Chebu do Mýtiny a konečně i do té Horní Lipiny, odkud jsme zanikající, ale pořád ještě schůdnou cestou přes pastviny a les dorazili na železniční zastávku Lipová. Ta víc jak sed kilometrů dlouhá túra měla vlastně jen jednu chybu, ten kámen totiž tam, kde měl být, nebyl. Potkal jsem v jinak liduprázdné osadě dvě ženy, ta první vůbec nevěděla, na co se ptám, a ta druhá odvětila, že nějaký kámen ze vsi nedávno odvezla policie. Až večer jsem se od kolegy Svobody dozvěděl, že dříve než my na místo dorazili pánové z CHKO Slavkovský les, za asistence Policie ČR kámen vyjmuli ze země, naložili a odvezli do Chodové Plané, kde bude na jaře vrácený na jeho původní stanoviště.
Za druhým křížkem jsme vyrazili opět jen ve dvou s Britou týden před začátkem adventu do Nejdku. Novodobý pamětní kříž, postavený údajně na památku ženy, na kterou spadl strom, vypadal na fotkách prezentovaných na setkání SPVKK docela pěkně, v reálu je ale obklopený neuvěřitelnou sestavou několika svíček v laciných náhrobních lampičkách, umělých květin a plastových andílků, vypadá skoro jako některé hroby našich cikánských spoluobčanů na hřbitově v Sokolově. Najít ho je velice snadné, stojí u žlutě značené turistické cesty od nejdeckého kostela sv. Martina přes Žižkův vrch do Vysoké Pece a dál do Kraslic. Od brány nejdeckého hradu je to k němu asi půl kilometru do kopce, skoro bych ale řekl, že tenhle křížek nestojí za to, se k němu trmácet .
Za týden začíná advent, mívali jsme ve zvyku v téhle době jezdit do Bavor, letos se nám to ale, stejně jako loni, nejspíš nepovede. Aspoň že se nám ten koronavirus zatím vyhýbá….
Napsat komentář