Už dlouho se nestalo, aby se v přírodě našel volně ležící neznámý kříž, což se v dubnu povedlo Pavlu Koderovi. Kříž našel (podle tipu od „místního myslivce“) poblíž samoty Melchiorova Huť na katastru obce Číhaná, která je místní částí Úněšova na okrese Plzeň sever. Měsíc potom jsme se k němu, jistěže zdaleka ne jako první, vypravili i my s Maruškou a Britou. Byla to moje první „křížová“ cesta od prosince, kdy jsme byli se Štefanem hledat kříže v okolí Starého Sedla na Tachovsku.
Kříž v Melchiorově Huti
Kříž v Melchiorově Huti, který dostal v evidenci SPVKK číslo 2665, je postavený nedaleko místa nálezu u lesní cesty sledující tok říčky Třemošné, která pramení nedaleko odtud u Vojtěšína a Melchiorovou Hutí protéká jako snadno přehlédnutelná stružka. Melchiorova Huť je pojmenovaná podle ředitele panství Krukanice Melchiora, který tady na samotě založil v roce 1838 sklárnu zaměstnávající kolem dvacítky sklářů a nějakých šest desítek dřevařů na zajištění potřebného množství dřeva pro provoz téhle manufaktury. Sklárna později zanikla a v 70. letech minulého století tu postavili dodnes fungující rekreační středisko.
Kříž v Křelovicích
Až do Melchiorovy Hutě se dá zajet autem po lesní asfaltce odbočující ze silnice spojující Úněšov a Nečtiny, my jsme se tam ale vydali pěšky po modré z Vojtěšína, čímž jsme ušetřili asi 25 km autem a dopřáli si parádní půldruhakilometrovou procházku po lukách s pasoucími se koňmi. Na cestu ke křížku jsme byli vybaveni souřadnicemi GPS, takže najít ho byla hračka, přestože cesta, u které stojí, je tak bezvýznamná, že není na mapě zakreslená ani jako pěšina. Dobře o ní ale vědí lesáci, kteří se právě tady krátce před naší návštěvou vyřádili tak, že cesta místy připomínala tankodrom. Radost jsme si tím ale zkazit nenechali…
Vydat se tak daleko od domova kvůli jedinému křížku bych považoval za zhýralost, naplánovali jsme si tedy ještě další dva. První z nich má v evidenci SPVKK číslo 1689 a nachází se v lese na katastru obce Křelovice, přístup k němu je nejsnazší z rozcestí „Nad Šipínem“ na silnici z Rozněvic do Konstatninových Lázní. Hledali jsme ho tu už v říjnu 2019, když jsme se s Britou vraceli z cesty pro zelí do Plzně, tenkrát nás ale z lesa vyhnal liják, který se z nebe spustil asi o čtyři hodiny dříve, než byl předpovídán, report z té cesty je zde.
Kříž v Hostíčkově, jeden z nejmohutnějších na Tachovsku
Tentokrát se nebe nad námi taky výhružně mračilo a dokonce spadlo i pár kapek, ale zdaleka ne tolik, aby nás to donutilo křížek vzdát, takže jsme si celkem snadno (opět s pomocí GPS) připsali druhý zářez. Bez navigace bychom ho asi našli taky, ale hledání by se určitě dost protáhlo. „Lesní louka“, na které se má podle popisu v katalogu „Kamenné kříže Čech a Moravy“ nacházet, už je dávno slušně zarostlá. Novým technologiím budiž chvála, pomocník je to ohromný, ale na druhou stranu – nějak to člověka připravuje o to dobrodružství z hledání, a ani radost z nálezu už není taková, jako bývala…
Třetí zastávku jsme si udělali v Hostíčkově na Tachovsku, kde stojí na východním okraji obce na rozcestí, kde z okresní silnice do Hanova odbočuje místní komunikace do Vysokého Jmaného, jeden z nejmohutnějších křížů celého Tachovska. Podle místní pověsti, kterou v roce 1901 zaznamenal prof. Wilhelm, měli na tomto místě být pohřbeni nějací válečníci ze švédských časů (Krieger aus der Schwedenzeit). Metr čtyřicet vysoký žulový monolit byl odtud odvezený někdy v neblahých 50. letech do Vrbice u Bezdružic, kde jsme ho našli v červenci 2013, kdy jsme se do oblasti kolem Konstantinových Lázní vydali jako „Old Boys Bike Team“. V květnu 2016 byl převezený zpátky do Hostíčkova, kde ho postavili na stejné místo, akorát hostinec, který na tom rozcestí stával, už tam není.
(2 hlasů, průměr: 4,00 z 5)
Loading...
Napsat komentář