Jestli chce někdo tip, jak si užít léta, a nemá na to, strávit noc na Karlštejně, mohu doporučit cestu na Hasištejn. Slušně zachovalá a překvapivě rozlehlá zřícenina středověkého hradu, kde se dá strávit prima letní odpoledne, leží nějakých 10 kilometrů západně od Chomutova a je velice snadno dostupná. Autem se dá zajet až k první hradní bráně, po místní komunikaci, odbočující ze silnice I/14 z Karlových Varů do Chomutova asi 10 km za motorestem Ušák doleva, je to něco málo přes 4 kilometry.
Odpočinkový kámen na parkovišti před hradem
Sběratelé drobných kamenných památek si na své přijdou už na parkovišti před hradem, kde je potěší pískovcový objekt ve tvaru kříže zapuštěného až po spodní hrany ramen do země. Ve skutečnosti se jedná o „odpočinkový kámen“ (Ruhestein), kterých je na Chomutovsku vícero. Ten „hasištejnský“ zdobí dnes už těžko čitelný a spolehlivě nesrozumitelný nápis zakončený letopočtem 1601. Podle staré pověsti má označovat místo, kde umrzli nějací milenci (Hier habe ein Liebespaar den Tod durch Erfrieren gefunden). Jistěže k tomu nedošlo tady na parkovišti, ale někde v Ahníkově, odkud kámen pochází. Ahníkov (Hagensdorf) ovšem v 80. letech minulého století zmizel ze světa, dneska na jeho místě zeje obrovská díra jménem velkolom Nástup. V ní zmizela nejenom kompletně celá osada (a další!), ale i renesanční zámek, který v Ahníkově stával, i rozlehlé sady jabloní všude okolo. Z Ahníkova nejspíš pocházejí i sloupková Boží muka stojící hned vedle odpočinkového kamene a další kamenné památky v obci Místo (Platz), pod kterou Hasištejn patří. Nejhezčí jsou typově shodná ale daleko zachovalejší a „fotogeničtější“ sloupková Boží muka na odbočce z obce ke hradu.
Pohled z věže hradu na jih
Na hradě toho je k vidění opravdu dost, mě osobně třeba zaujaly zbytky krakorců, které kdysi nesly obrovský arkýř hradního paláce, složené ze tří nad sebou položených a vzájemně se přesahujících kamenných překladů, z nichž ten nejvrchnější má dodnes zřetelnou podobu muže s připaženýma rukama. Pěkné jsou klenby v někdejší kapli, na něž si člověk může (na rozdíl od těch vysoko umístěných krakorců) klidně sáhnout, a zážitkem je výstup na 22 metrů vysokou válcovou věž dominující celé zřícenině. Rozhled z ní je nádherný, ovšem pouze v perimetru západ – sever – východ, pohled na jih je ovšem docela tristní, tam je k vidění akorát obří jáma velkolomu Nástup a chladící věže elektrárny.
Na Hasištejně jsem zdaleka nebyl prvně, ale teprve teď jsem se dozvěděl, jak se vlastně tenhle hrad jmenoval původně. Vždycky jsem se domníval, že Hasištejn je česká zkomolenina německého Hasenstein, odvozeného od německého der Hase, tedy snad „Zaječí“ nebo „Zajícův“ kámen“. A on to byl ve skutečnosti Hassenstein, odvozený od der Hass, což znamená nenávist. Legenda o původu jména Hassenstein je uvedena na http://www.hasistejn.cz/.
Asi by taky bylo slušné přiznat, že návštěva Hasištejna byla jakýmsi „náhradním cílem“ našeho výletu na Chomutovsko. Jeli jsme tam hlavně proto, abychom vyhledali kamenný kříž s „kulatým“ číslem 1600 na katastru obce Březenec. Přestože jsme byli vybaveni velice důkladným plánkem od Jardy Dietla, museli jsme kapitulovat. Úvoz zaniklé kupecké cesty z Jirkova do Šerchova, kde jsme měli kříž hledat, byl totiž zarostlý absolutně neprostupnou hradbou až dvoumetrových kopřiv a jiného, většinou pichlavého býlí. Zajedeme si sem pozdě na podzim nebo brzo na jaře, teď v létě by to chtělo motorovou kosu.
Kamenný kříž v Drmaleh
Další křížek, který jsme měli na plánku, jsme našli bez problémů za plotem obrovského zahradnictví v Drmalech, a protože měli otevřeno, mohl jsem si ho vyfotit i z přední strany, kterou zdobí pětiřádkový nápis „FRANZ ANDON RICHTER AUS TOERMMEL WORD ALHIR DORCH EINEN WACHEN ERSCHLAGEN JAHR 1811“. Příčinou smrti Franze Antona Richtera z Drmal (Toermmel) přitom nebyla stráž (die Wache), nýbrž nějaký vůz (der Wagen), což samozřejmě nemám ze své hlavy, ale od prof. Wilhelma (v citaci na http://suehnekreuz.de/.
Dobrá rada na cestu: Ke křížku v Drmalech je dobré se vydat kolem poledního. Kousek od zahradnictví je totiž vyhlášená výletní restaurace „Drmalská myslivna“, kde se dá skvěle a za přijatelné ceny poobědvat. Až pojedeme na podzim (nebo na jaře) zase do Březence, určitě se tam opět zastavíme…
Loading...
Napsat komentář