Další putování za znamením kotvy
aneb co všechno se dá najít v lesích kolem Lokte

Náhodný objev starého hraničního kamene se symbolem kotvy u polní cesty z Lokte do  Starého Sedla, a hlavně pak už cílené nálezy dalších podobných hraničníků u Těšovic a na břehu Ohře vzbudily můj zájem o tyhle drobné kamenné památky. A jak už to bývá, když člověk ví, co hledá, tak to obvykle najde i tam, kde by to nečekal. Během letošního podzimu jsme takhle, víceméně náhodou, objevili na Sokolovsku další dvě lokality s nostitzovskými mezníky.

Mezníky u cesty z Lokte do Dvorů

Hraniční kámen u cesty z Lokte do Dvorů

Na mezníky u žlutě značené cesty ze Starého Sedla do Dvorů mě upozornil Lukáš Smola z loketského památkového ústavu. Kameny jsou přímo u cesty, která jde proti proudu bezejmenného potůčku vlévajícího se do Kamenitého potoka necelých 400 metrů od rozcestí „Kamenitý potok“. Blíže ke Dvorům je kámen s kotvou na čele a číslicí 8 na zadní straně stojící kousek pod místem, kde cesta křižuje potok. Kousek pod ním je další kámen, který má na straně obrácené k cestě vysekanou číslici 5. Kámen je usazený těsně u paty strmého zářezu tak, že odvrácená strana není vidět a člověk musí spoléhat na hmat. „Něco“ tam je, ale jestli to je kotva nebo něco jiného, se nedá poznat. Možná by pomohlo zrcátko, ale to jsme s sebou neměli…

Mezníky v lese nad Starým Sedlem

Hraniční příkop v lese mezi Kamenitým potokem a Starým Sedlem

Představu, jak hustě byly v dávných dobách hraniční kameny nostitzovského panství osazovány, si může každý udělat v lese mezi Kamenitým potokem a Starým Sedlem. Ponoří-li se do něj člověk na levém břehu potoka zhruba na úrovni rozcestí „Kamenitý potok“, objeví po chvilce hledání dosud zřetelný příkop, který zřejmě tvoříval hranici mezi sokolovským panstvím a majetkem města Lokte. Kamenů je tady sedm, jsou směrem od potoka číslovány sestupně od 10 do 4 a je patrné, že některé z nich někdo nedávno znovu postavil. Zajímavá je devítka, která je vytesána do přírodního balvanu.

Mezníky u cesty z Rudolce do Kamenice

Vyvrácený hraniční kámen u cesty z Rudolce do Kamenice

Další čtyři nostitzovské mezníky jsme našli náhodou na zeleně značené „Stezce sv. Vavřince“ z Rudolce do Kamenice. Cesta pojmenovaná na památku zaniklého kostela sv. Vavřince v Lobzech stoupá z Rudolce až na rozcestí „Pod Šedým kamenem“ v nadmořské výšce 535 metrů, odkud pokračuje doleva na Kamenici kousek lesem, pak po pravém okraji rozlehlé paseky a pak se láme opět doprava a poměrně strmě stoupá vzhůru. První kámen se krčí kousek nad pasekou po pravé straně cesty u paty vzrostlého smrku a snad se ani nedá přehlédnout. Další už by se dal minout snadno, našli jsme ho víceméně náhodou ležící pár metrů vlevo od cesty a museli jsme ho vysvobodit zpod hromady spadaných větví a jehličí. Ležel kotvou k zemi a na zadní straně vysekanou číslici 44 jsme objevili, až když jsme kámen očistili od mechu. O nějakých pár desítek metrů výš je hned u cesty do země téměř celý propadlý kámen s číslem 13 (nebo 43?) a čtvrtý kámen jsme vyhrabali zpod spadaných větví a listí vlevo od cesty kousek před tím, než vyjde z lesa na louky u Kamenice.
Víc nostitzovských mezníků jsme v prostoru Kamenice nenašli, ale tím není řečeno, že tady nejsou. Popravdě řečeno jsme je ani moc nehledali, byli jsme na cestě kvůli něčemu jinému a tísnil nás čas, a tak jsme našli jen ty, které nenajít by byl hřích.

Fotodokumentace