Určitě jsem si tenhle blog nezřídil proto, abych se veřejně vyznával ze své náklonnosti k pivu, ale tak úplně se to potlačit nedá. Pivní motivy se tu už ostatně objevily vícekrát, maně si vzpomínám na report z Pánské jízdy na Domažlicko na podzim 2008 nebo na náš adventní výlet s Martinem v prosinci 2011, kdy jsem ve Waldsassen mlsal skvělý zoigl. Letos mám pivo takříkajíc „v popisu práce“, neboť jsem se zavázal napsat pro časopis Promenáda seriál o pivovarech v oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku, a tahle povinnost mě zavedla do Kynšperka.
Pivovar v Kynšperku koncem dubna 2013
Pivovar v Kynšperku je ze všech šesti aktuálně funkčních pivovarů v Karlovarském kraji absolutně nejmladší. První, dalo by se říct zkušební várka zde započala 6. února 2013 deset minut před jedenáctou hodinou. Dá se to ověřit, o každé várce se totiž vede podrobný záznam se všemi časovými údaji. Lidé si pak mohli zdejší pivo poprvé koupit den před svatým Josefem, v pondělí 18. března 2013, a od té doby se tu dveře netrhnou. Pivo chutná a jde na dračku.
Dlužno ovšem dodat, že s tím mládím kynšperského piva to není zas tak úplně pravda. „Kynšperský zajíc“, jak se zdejší mok jmenuje, totiž navazuje na staletou tradici sahající až před rok 1595, kdy várečné právo městu Kynšperku potvrdil sám císař Rudolf II. A dokonce i ten pivovar, ve kterém se dneska v Kynšperku pivo vaří, má za sebou pěkných pár let existence. Období největší slávy si užíval od poloviny 19. století, kdy zdejší panství koupil August Eusebius Haas. Během následujícího půl století vtiskli Haasové někdejšímu vrchnostenskému pivovaru ryze průmyslový charakter a postupně vybudovali závod, který zásoboval pivem celé Sokolovsko a úspěšně konkuroval i pivovaru v Chebu.
Pivo, a prý vynikající kvality, se v Kynšperku vařilo ještě po druhé světové válce, ale v polovině padesátých let byl za dodnes nevyjasněných okolností pivovar uzavřen, přestože byl nedlouho před tím opět modernizován. Nejpravděpodobnější příčinou ukončení výroby byla potřeba zajistit odbyt pro chebské pivo, které pak – zřejmě z vůle „strany a vlády“ na dlouhá léta ovládlo „trh“ na západě Čech. Zmiňuje se o tom ve své knize „Zaniklé pivovary na Sokolovsku“ Jiří John, který byl v roce 1954 jako člen tehdejšího ONV Sokolov u toho, když se pivovar rušil – uvádí, že hlasoval proti zrušení a není důvod mu nevěřit.
Kynšperský sládek Miroslav Broz
Na více než půl století přerušenou tradici navázali současní majitelé kynšperského pivovaru objektu Sergej Černičkin a Denis Sabitov, zakladatelé společnosti „Kynšperský pivovar, s.r.o.“. Nevyužívaný objekt koupili v roce 2011 a pustili se do jeho obnovy. Startovací pozici neměli nejhorší, v porovnání s jinými uzavřenými továrními objekty v pohraničí byly jednotlivé objekty pivovaru ve slušném technickém stavu, i když poněkud umouněné; naposledy sloužily jako skladovací prostory, kde se snad balily brikety pro maloobchod. Ke cti majitelů je třeba říct, že se pivovar obnovují s citem a velkou snahou zachovat tuto unikátní památku industriální architektury nejenom jako malebný celek, ale i v detailech.
Ozdobou pivovaru je komín
Detailů hodných pozornosti milovníka technických památek tady není málo. Při rekonstrukci pivovarských sklepů byly objeveny zachované železobetonové varné nádoby a dokonce i rozvody elektřiny, které vypadají, jako by je tu instaloval ještě Edison. Ve třech patrech někdejší provozní budovy, která má v budoucnosti sloužit jako hotel s wellnes studiem, jsou zase k vidění více než sto let staré konstrukční prvky, především za studena nýtované ocelové stropní nosníky a pěkně zachované krovy. Zachován a zcela jistě i „vyfešákován“ bude i dávno už nefunkční, ale krásný pivovarský komín ze žlutě a červeně glazovaných cihel.
Aktuálně můžete v Kynšperku ochutnat čtyři druhy piva. Světlou desítku a tři dvanáctistupňové ležáky – světlý, polotmavý a tmavý. K dostání jsou buď v půldruhalitrových lahvích přímo v pivovaru a někde ve městě se dokonce točí v nějaké krčmě. K té nemohu dát pražádné reference, neboť jsem ji ani neviděl, piva koupená v pivovaru ale byla velmi dobrá – všechny čtyři druhy. V nejbližších dnech by měla být přímo v objektu pivovaru otevřena restaurace.
Erb "svobodného pána" Georga Haase von Hasenfels
Pivo má obchodní název „Kynšperký zajíc“, který je vlastně poctou zakladateli největší slávy pivovaru, synovi Augusta Eusebia Haase Georgu Haasovi (1841-1914). Ten poté, co na vídeňské polytechnice vystudoval chemii, převzal otcovu továrnu na porcelán ve Slavkově, spolu se svým bratrancem Johannem Baptistem Cžjžkem von Smidaich (1841-1925) založil v roce 1867 proslulou firmu Haas & Czjzek a z otcova odkazu vytvořil největší porcelánkou v celé rakousko-uherské monarchii. Jako majitel statku Kynšperk (patřil mu i Mostov a moravský Bítov) se stal i majitelem kynšperského pivovaru, který gruntu několikrát přestavěl a modernizoval, až vznikl objekt, který dnes patří k nejhodnotnějším stavbám industriální architektury z přelomu 19. a 20. století na západě Čech. V roce 1899 byl Georg Haas povýšen do šlechtického stavu s predikátem „Haas von Hasenfels“ a mohl používat erb, na kterém je mezi hejnem dalších atributů i běžící zajíc. Tak takhle to je… Dodejme jen, že za života Georga Haase a ještě dlouho po jeho smrti se kynšperské pivo prodávalo pod prostým názvem Königsberger Bier.
Pár fotek z exkurze do pivovaru
Loading...
Mirek
Pěkně napsáno a díky za galerii křížů!