Původně jsme tuhle cestu plánovali na sobotu 15. prosince. Chtěli jsme nasát trochu bavorské adventní atmosféry, prošmejdit vánoční trhy v Marktredwitz a Mitterteich a dát si někde kávu a kousek štoly, případně popít znamenité bavorské pivo Zoigl. Hlavně jsem se těšil na pět křížků, které jsem si našel na německém webu suehnekreuz.de. Jenže počasí nám nepřálo, ráno 15. prosince zastavila veškerý život ve střední Evropě strašlivá ledovka a nevyšlo to ani v náhradním termínu o poslední adventní neděli 23. prosince, kdy zase celičký den lilo jako z konve. A tak jsme vyrazili až v úterý na Boží hod. Předvánoční atmosféra byla už ta tam, ale těch pět křížů na nás čekalo přesně na místech, kde jsme je hledali.
První jsme našli na okraji obce Bergnersreuth ležící na místní silnici z Arzberu na Thiersheim. Stál hned za příkopem silnice na kraji pole a společnost mu dělal pěkný starý patník, který udával vzdálenost do Arzbergu 2,6 km. Slušně velký kříž, vysoký 92 cm, nese známky špatného zacházení, obě ramena má odlomená, ale forma kříže je pořád ještě dobře patrná.
Protože se nám nechtělo vracet se na frekventovanou státní silnici, jeli jsme ke druhému křížku do Brandu po místních silnicích přes Röthenbach, Elisenfels a Seussen. Před vjezdem do Seussen mě zaujala silueta starého vesnického kostelíka s typickou bavorskou cibulí na věži, stojícího na návrší vlevo od silnice. Kostelík, který je vystavěn z opracovaných žulových kvádrů na velice nepravidelném půdorysu, vypadá zdálky velice starobyle, ve skutečnosti je to ale novostavba z roku 1934. Proč byl postavený právě v téhle podobě, jestli je to třeba replika nějaké původní stavby, se mi nepodařilo zjistit ani na místě, ani doma na internetu. Ostatně to není zas tak důležité…
Druhý kamenný kříž, respektive křížový kámen, jsme našli opět na tom místě, kde jsme ho měli hledat. Vápencová deska o rozměrech 72 x 52 cm je zazděná do jižní stěny sakristie evangelického farního kostela sv. Magdalény v Brandu. Je na ní vyrytý jednoduchý, lehce asymetrický křížový kříž, podobný tomu, jaký je součástí bohaté ornamentální výzdoby křížového kamene v Schönwaldu. Němci takovému kříži říkají „Wiederkreuz“ nebo také „Deutsches Kreuz“, v křesťanské ikonografii symbolizuje „pět ran Kristových“, ale jde prý o symbol známý už z předkřesťanských dob.
Na cestě z Brandu do Mitterteichu jsme zvolili silnici vedoucí podle dálnice A93 na Regensburg místy tak blízko, že nás od autostrády dělily jen uzoučký pruh roští a svodidla. Mitterteich je docela roztomilé městečko s pěkným historickým centrem. Byli jsme tam kolem poledního, doufali jsme, že si dáme někde kávičku (Maruška) a žejdlík piva (já), ale ouvej – podobně jako ve všech vesnicích, kterými jsme projížděli, bylo všude zavřeno. Nejenom obchody, což se dá v Německu čekat, ale i restaurace, kavárny a cukrárny. Zavřené byly dokonce i všechny kostely, na které jsme cestou natrefili, a na ulicích ani živáčka.
Také třetí kříž na naší cestě jsme našli bez nejmenších problémů. Z Mitterteichu jsme vyjeli směrem do Čech po Waldsassener Straße, která na kraji města vedla podél zdi hřbitova, ve které byl zazděný více než metr vysoký poškozený žulový kříž. Vidět byl zdaleka, asi bychom si ho všimli, i kdybychom ho tam nečekali.
Ke čtvrtému křížku jsme museli z Waldsassenské silnice odbočit doprava na Hofteich a v téhle vesnici zase doprava na Leonberg. Silně poškozený asi 130 cm vysoký kříž s uraženým levým ramenem stojí asi 300 metrů za Hofteichem nějakých 10 metrů vlevo od silnice stojí na kraji řídkého lesíka. Pak jsme ještě popojeli na druhou stranu Waldsassenské silnice do osady Pleussen a na jejím okraji ve směru na Fockenfeld jsme našli náš pátý úlovek. Pak už jsme jen za jízdy z auta pokynuli dvěma křížům v Kondrau a nádhernému mramorovému kříži ve Waldsassen a po nějakých třech hodinách cestování byli zpátky v Česku.
Další fotky z výletu:
Napsat komentář