Od té doby, co jsem se počátkem loňského roku stal občanem okresu Sokolov, mám pořád co objevovat. Hlavně v oblasti Slavkovského lesa nacházím často místa, o kterých jsem až dosud neměl ani tušení. Objevná – ovšemže jen pro mne – byla i pěší túra, kterou jsem si dopřál předposlední říjnovou sobotu, kdy jsem se rozhodl smazat jeden letitý rest v Kostelní Bříze.
Vydal jsem se cestou, která byla péčí Klubu českých turistů vyznačená až v tomhle tisíciletí, a samozřejmě tedy není zakreslená na mapách, které používám (nikoli z nostalgie, ale protože nové jsou drahé). Začíná v Březové, odkud se dá do Kostelní Břízy jít buď po červené, nebo po zelené. Zvolil jsem zelenou a udělal jsem dobře. Je sice o nějakých půl kilometru delší a má podstatně krkolomnější profil, ale zavedla mě na místo, kde jsem zůstal stát s hubou otevřenou údivem. To místo se jmenuje Kamenice.
Kamenice - cesta ke kapličce sv. Máří Magdalény
Kaplička sv. Máří Magdalény
Co dělá z Kamenice turisticky výjimečně vděčný cíl, je kaplička sv. Máří Magdalény na nedalekém návrší zvaném dnes U kaple. Kaplička zakreslená už na mapách z roku 1764 se po druhé světové válce změnila v ruinu a svou někdejší podobu nabyla až po opravě v prvním desetiletí tohoto století. Současně bylo nedaleko vybudováno vyhlídkové místo, které nabízí úchvatný pohled do údolí Ohře. Na ceduli tam stojí, že je vidět polovina panoramatu od Zelené hory na Západě až po Klínovec na severovýchodě, což bohužel nemohu potvrdit ani vyvrátit, protože tak daleko v sobotu 22. října vidět nebylo. Zřetelně vidět byl Sokolov s okolními fabrikami a doly, elektrárna Tisová, napouštěná vodní nádrž Medard, s obtížemi ještě věže poutního kostela v Chlumu sv. Maří a dál už se všechno ztrácelo v mlžném oparu. I tak ovšem stál ten pohled za to!
Cesta z Březové do Kostelní Břízy po zelené rozhodně není snadnou procházkou, je to pořád s kopce do kopce a taky cesta je občas docela necestou, hlavně v lesních úsecích pod Kamenicí. Ještě že jsem se po ní nevydal na kole, jak jsem chtěl původně. Jako pěší túra to ale nemá chybu a je na místě složit díky sokolovským turistům, že tuhle trasu vyznačkovali.
Poněkud nepietně umístěný kamenný kříž
Ten rest v Kostelní Bříze se týkal smírčího kříže, který jsme při naší výpravě ke křížku ve Studánce před půl druhým rokem vynechali, dneska už ani nevím, proč. Pozemek č.p. 43, na kterém kříž stojí, je k nalezení je velice snadno, u opravovaného zámečku je totiž na informační tabuli katastrální plán obce s čísly parcel. Umístění kříže je dost nepietní, pozemek je dost zanedbaný, a křížek se krčí za rezavým drátěným plotem.
Co potěší, je pokrok v opravách zdejšího kostela – srovnání současného stavu s tím, co jsme viděli při naší první návštěvě obce před nějakými pěti šesti lety, naplňuje duši vírou, že se to tady u nás v pohraničí obrací skutečně k lepšímu.
Obratem k lepšímu je i místní hospoda v pěkné hrázděnce, otevřená po mnoha letech oprav letos v únoru. Dal jsem si tam boršč, stál sice devětadvacet korun, ale bylo ho tolik, že jinde by z toho udělali dvě porce po dvaceti.
Taky jsem si zašel vyfotit torzo kamenného kříže v Rudolci, hned vedle kříže, který jsme tu dohledali v lednu 2010 se Staňkovými. Tenkrát byla taková spousta sněhu, že jsme neměli šanci nějaké torzo z té bílé záplavy vyhrabat, a abych pravdu řekl, ani teď mi ten kámen jako torzo něčeho, co vytvořily ruce člověka, nepřišel. Leč rozhodl jsem se věřit autoritám a kámen zařadil i do své sbírky. U mne má pořadové číslo 210 a je to poslední ze třiceti dochovaných a evidovaných kamenných křížů v okrese Sokolov, který mi chyběl.
Další fotky z cesty.
Loading...
Radek Fišer
Zdravím Jirko, zřejmě jsem Vás viděl na túře kráčejícího do Rudolce po silnici, jel jsem autem. Slova chvály na Kamenici, Kostelní Břízu a okolí rád slyším, neb jsem v KB vyrůstal a vyrobil obecní webové stránky.