V srdci malebného pohoří Smrčiny (Fichtelgebirge), rozkládajícího se na území Bavorska, Čech a saského Vogtlandu, leží na úpatí 827 metrů vysokého Kornbergu městečko Schönwald. Z Aše sem průměrně zdatný turista dojde za necelé dvě hodiny a určitě nebude litovat. Čeká ho, vedle dalších turistických lákadel, dobrodružná výprava za tajemnými kamennými památkami středověku.
Kreuzstein v Schönwaldu
Pamětihodností číslo jedna je zde Křížový kámen neboli Kreuzstein, stojící na západním okraji města při staré cestě do Rehau (Alte Rehauerstrasse). Půl druhého metru vysoká a metr široká žulová stéla, v horní části zašpičatělá, takže tak trochu připomíná středověkou pavézu, patří k nejstarším, nejkrásnějším a nejtajemnějším kamenným památkám nejenom bavorské části Smrčin, ale v celém regionu Horních Frank. Na první pohled zaujmou kříže s mnoha spletitými ornamenty a záhadnými písmeny, vysekané na čelní straně kamene a podobně, i když poněkud jednodušeji, je vyzdobena i jeho zadní strana. Pečlivé zpracování i nejmenších detailů napovídá, že jde o dílo profesionálního kameníka, jisté to ovšem není.
O původu a účelu této unikátní středověké památky nepanuje mezi německými badateli shoda, písemné doklady neexistují, nebo dosud nebyly nalezeny. Pravdě nejblíže jsou asi ti, kteří tvrdí, že kámen snad mohl vyznačovat hranici území patřícího klášteru Waldsassen.
Kde chybí hodnověrné historické prameny, najde se vždy dost místa pro lidové pověsti, a těmi je obestřen i schönwaldský „Kreuzstein“. Nejhezčí z nich vypráví příběh, který by mohl klidně posloužit jako námět na hororový film:
Za dávných časů, kdy ještě na každém potoce kolem Schönwaldu klapaly mlýny, se jednoho krásného dne nad ránem vraceli z tancovačky v Pilgramsreuthu dva mlynářští mládenci. Mířili do Grünauer Mühle, ale nedošli tam. Cestou se totiž dostali do sporu o děvče, který na kraji lesa nad Schönwaldem přerostl ve rvačku. Napřed přišly ke slovu pěsti a pak nože, kterými se mládenci navzájem zřídili tak, že zůstali oba na místě mrtví. Na místě mordu pak byl postaven křížový kámen, kterému se tady dodnes říká také Müllstein nebo Mülllerstein.
Věc tím ale zdaleka neskončila, příběh má zajímavou, byť poněkud morbidní pointu. Protože oba mrtví byli nejenom oběťmi, ale zároveň také vrahy, nemohli být pohřbeni v posvěcené zemi hřbitova. Schönwaldský hrobník proto obě mrtvoly odvezl asi kilometr dále do lesa, kde je zahraba a místo potupného pohřbu označil dvěma kameny.
Křížové kameny na místě údajného pohřbu
Pověst není nijak písemně doložená a s nejvyšší pravděpodobností vznikla o pár století později, než Kreuzstein, ale je pěkná, a tak – proč bychom jí nevěřili! Zvlášť když asi osm set metrů za hranicemi městečka, nedaleko lesní cesty, která vede od místního hřbitova k zámečku Sophienreuth, opravdu najdeme mezi stromy dva křížové kameny. Nejsou, pravda, zdaleka ne tak honosné, jako Kreuzstein, ale za vidění určitě stojí.
Milovníci středověkých kamenných památek a romantických příběhů si v Schönwaldu skutečně přijdou na své. Kromě již zmíněných tří pěkných křížových kamenů najdou v okolí městečka dva smírčí kříže.
Smírčí kříž ve Vielitz
Zhruba na půl cestě do sousední vsi Vielitz, necelý kilometr od konce obce, se na místě zvaném Grünfleck v lesním porostu asi dva metry od silnice krčí k jedné straně nakloněný tři čtvrtě metru vysoký žulový kříž ve tvaru T. Ani jeho původ, jako ostatně původ většiny drobných středověkých památek, není nijak věrohodně doložený. S jistotou lze říct jen tolik, že nejde o tzv. Antonínský kříž, ale o klasický latinský kříž s ulomenou hlavou.
K tomuto kříži se vztahují hned čtyři pověsti. Podle dvou zde na tomto místě nějaký sedlák ve vzteku zabil svého syna, podle jedné při práci na poli a podle druhé při sbírání brambor, přitom pokaždé byla vražednou zbraní otka, která je taky vyrytá na čele kříže. Podle jiné pověsti stojí kříž na místě, kde Rehauerští v roce 1640 dostihli a pobili malý švédský oddíl, který jim odehnal dobytek.
Nejzajímavější, alespoň pro návštěvníka z Čech, je pověst čtvrtá, která vypráví o tom, že tudy utíkal před husity do Bayreuthu vysoký katolický duchovní z Chebu a právě tady u Vielitz ho jeho pronásledovatelé dostihli a utloukli.
Smírčí kříž v Reichenbachu
Pro návrat zpátky do Aše, ať už jdeme pěšky, jedeme na kole či autem, zvolíme místní silničku přes Reichenbach. Na okraji této nevelké vesnice stojí další středověký kamenný kříž, zajímavý na první pohled tím, že je širší než vyšší. I k němu se vztahuje řada místních pověstí o vraždách a vzájemných soubojích, vysvětlení jeho původu ale může být daleko prostší. Ve středověku totiž Reichenbach, podobně jako celá řada vesnic v okolí, spadal pod ašskou farnost a věřící, což byli tenkrát všichni, museli na bohoslužby do Aše. Chodilo se tam cestou zvanou Kirchweg, jejíž začátek označoval právě tento kamenný kříž.
Kříž v Reichenbachu je mimochodem pěknou ukázkou péče o památky v místě, kde se vyskytuje jen jediná a lidé si jí váží. V minulosti byl vážně poškozen, přeražený vejpůl a odlomená ramena s hlavou ležela dlouhá léta vedle na zemi. Dnes je pečlivě zrestaurovaný tak, že místo spoje najde jen ten, kdo ho opravdu hledá, a kolem dokola je vysázený záhonek okrasného bejlí a kytiček.
Článek vyšel v deníku PRÁVO, v pátek 12. srpna
Loading...
Napsat komentář